Studijní program se vyvíjí od roku 1991 – nejprve jako Inženýrská optika, později jako Fyzikální inženýrství, až v roce 2009 získal dnešní podobu pod názvem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie. Od samého počátku byl koncipován jako prakticky orientovaný obor propojující fyziku s inženýrským přístupem. „Naši studenti nejsou jen teoretici. Rozumějí fyzikálním principům, ale zároveň mají zkušenost s reálnými přístroji a umějí přemýšlet inženýrsky. Každý z nich během studia pracoval s elektronovým mikroskopem – jinak to prostě nejde,“ říká ředitel Ústavu fyzikálního inženýrství Tomáš Šikola.

Právě tento přístup dlouhodobě formuje odborníky, kteří nacházejí uplatnění v jednom z technologicky nejnáročnějších oborů současnosti. Elektronová mikroskopie je dnes klíčová pro vývoj nových materiálů, polovodičový průmysl, medicínu i základní výzkum – a Brno patří mezi její světová centra. Naši absolventi působí ve špičkových firmách, jako jsou Thermo Fisher Scientific, TESCAN či Delong Instruments, ale také na výzkumných institucích, univerzitách nebo v technologických start-upech v Česku i zahraničí.

Silné propojení výuky, výzkumu a průmyslu potvrzují i úspěšné spin-off společnosti vzniklé přímo z prostředí ústavu. Jedním z nejvýraznějších příkladů je firma NenoVision, založená absolventy fyzikálního inženýrství. Její zakladatel a držitel ocenění Česká hlava Jan Neuman to shrnul velmi výstižně: „Všechno, co já v životě dělám, pochází odsud – z fyzikálního inženýrství.“

Naším cílem je vytvářet prostředí, ve kterém studenti už během studia získávají kompetence potřebné pro špičkový výzkum i vysoce specializovaný průmysl. Právě díky této filozofii dnes fyzikální inženýři z VUT tvoří přirozenou součást brněnského mikroskopického ekosystému – a aktivně se podílejí na jeho dalším rozvoji.

Více informací a celý článek najdete na webu FSI.