ÚFI/Studium fyz. inženýrství/Představení oboru Fyzikální inženýrství a nanotechnologie/Podrobnější informace o oboru Fyzikální inženýrství a nanotechnologie/ Od ideje k realizaci Od ideje k realizaci
Dva příklady aplikace znalostí studentů oboru fyzikální inženýrství.
Rastrovací tunelovací mikroskop
Již od 20. let minulého století je znám jev "tunelování" částice
potenciálovou bariérou (obr). Částice (např. elektron) se
pohybuje zleva směrem k bariéře. Podle klasické fyziky by se měla od bariéry
odrazit jako tenisový míček od zdi. Existuje však nenulová pravděpodobnost, že
částice "protuneluje" za bariéru. Čím menší je tloušťka bariéry tím je větší
pravděpodobnost, že se částice neodrazí, ale protuneluje.
Tak napadlo budoucí nositele Nobelovy ceny, že tunelovacího jevu využijí
k měření vlastností vodivých povrchů. Tenký hrot vodivě spojili přes zdroj se
vzorkem a přiblížili jej k povrchu na vzdálenost asi jeden nanometr. Vzduchová
mezera mezi hrotem a povrchem je pro elektrony potenciálová bariéra, která mění
tloušťku během pohybu hrotu nad povrchem. Proud, který teče obvodem přímo
souvisí s pravděpodobností, že elektrony protunelují z hrotu do vzorku. Záznam
změny proudu odráží tvar povrchu (obr).
Úkolem studenta 5. ročníku Fyzikálního inženýrství bylo navrhnout rastrovací
tunelovací mikroskop. Již z principu vyplývá, že mikroskop je třeba velmi dobře
izolovat od vibrací. To je zajištěno pomocí naznačených pružin, na kterých je
zařízení zavěšeno. Vířivé proudy v kovových destičkách pohybujících se
v magnetickém poli způsobují tlumení nežádoucích vibrací. Dále je třeba
zajistit malé posuvy hrotu (od 1 nm po 1 um). Těchto malých posuvů se
dosahuje pomocí piezokeramik. Celé zařízení je umístěno do vysokovakuové komory
(tlak v takové komoře je zhruba 10-8 Pa). Pro takové tlaky je nutné užít
materiálů, které nezhoršují vakuum. Aby se výroba a provoz komory příliš
neprodražovala, bylo třeba navrhnout takové rozmístění jednotlivých součástí,
aby zabíralo co nejméně místa, ale zároveň aby bylo možné např. bezpečně
vyměnit vzorek nebo hrot. Výkres sestavy zařízení je na
obrázku.
Podle výrobních výkresů dodaných studentem bylo zařízení vyrobeno v dílnách
Fakulty strojního inženýrství a instalováno ve vysokovakuové komoře.
K mikroskopu byl dále navržen systém výměny vzorků a hrotů. Vakuum se v komoře
udržuje pomocí iontové pumpy, která z principu nevytváří žádné vibrace. Na
fotografii je vidět mikroskop v komoře.
Na obrázku je jeden z prvních snímků povrchu grafitu na ploše
asi 3x3 nm. Světlé body jsou obrazy atomů uhlíku uspořádaných do
pravidelných šestiúhelníků s jedním centrálním atomem. To přesně odpovídá
krystalové mřížce grafitu.
Vidíme, že od fyzikálního jevu, který popíší teoretičtí fyzikové, je ještě
poměrně dlouhá, ale velmi zajímavá, cesta k praktickému využití. Fyzikální
inženýři jsou žádáni právě proto, že dokáží tuto celou cestu zvládnout sami.
Jak může "spatřit světlo světa" přístroj, lze demonstrovat pomocí
následujícího příkladu vzniku optického měřicího přístroje, vyvinutého na ÚFI
FSI k měření tlouštěk tenkých vrstev.
Návrh přístroje pro optickou reflektometrii
Nápad
Tvůrčí činnost představuje jednu z nejobtížnějších činností člověka. Jak sami
dobře víte, dostat správný nápad ve správný čas je k nezaplacení. Jednoho dne
dostal někdo na ÚFI nápad, který byl inspirován pohledem na mýdlovou bublinu,
která "hrála všemi barvami", jak je vidět na obrázku.
| Obr. Fyzika všudypřítomná - obrázek přejatý z publikace Fyzika: kapitola 36,
obrázek číslo 14: Odraz slunečního světla od mýdlové blány napnuté ve svislém
drátěném oku. Barevné interferenční proužky (nebo pásy) zdobí zbylou část
vrstvy a jejich barevnost souvisí s tloušťkou mýdlové blány. |
Nápad a jeho hrubé obrysy
Barvy nějakým způsobem (který by fyzik měl znát) souvisí s tloušťkou mýdlové
blány. Proč nepoužít tento princip k měření i jiných tenkých vrstev zrovna se
tvořících? Zvolený postup je v hrubých rysech naznačen na obrázku
- mýdlovou bublinu nahradíme vzorkem (tj. vytvářenou vrstvou) neznámé
tloušťky, sluneční svit nahradíme žárovkou a monochromátorem a lidské oko
nahradíme plošným detektorem - kamerou. Toto je krok číslo 2.
Konkretizace
Dalším krokem je konkretizace nápadu a ideje v konstrukční návrh zařízení
(tento návrh vypracoval v rámci svého diplomového úkolu student ÚFI FSI Petr
Neugebauer):
Praktické použití
Pak nezbývá než v kroku číslo 4 zařízení podle výkresů vyrobit, sestavit
a vyzkoušet jeho funkci v průběhu měření, jak je vidět na obr.
Výsledky
V poslední, pátém kroku, už nezbývá, než se těšit na výsledky, které jsou
měřením dosaženy. Na obrázku je vidět vyhodnocená struktura leptání
původně homogenní vrstvy SiO2 kyselinou nestejnoměrně, takže vznikly na vzorku
schody.
Na závěr uvedeme pro ty zvídavější z vás, na kolika uvedených krocích se
aktivně podílejí studenti. Odpověď je jednoduchá - na všech.
|