The paper “Graphene enhanced resonant Raman spectroscopy of gallium nitride nanocrystals” co-authored by Marek Kostka from the Institute of Physical Engineering was selected among thirty outstanding papers included in the Applied Physics Letters Rising Stars 2025 collection.

Each year, the Applied Physics Letters Rising Stars collection recognizes exceptional contributions by early-career researchers across the broad field of applied physics. This year’s selection included thirty papers representing eleven countries.

Marek Kostka’s research focuses on gallium nitride (GaN) nanocrystals and their interaction with graphene. A better understanding of these processes may contribute to the future development of a new type of ultraviolet detector with electrically tunable sensitivity.

“We are planning the detector as a graphene field-effect transistor, where GaN nanocrystals enhance the sensitivity to UV radiation. Thanks to the gate voltage, it will be possible to further tune the sensitivity. By understanding the behavior of nanocrystals under light illumination, we can improve the performance of such a detector,” explains Marek Kostka.

The result builds on several years of research reaching back to his bachelor studies. During a research stay in France, Marek learned to use Raman spectroscopy methods, which he later applied to the study of optical properties of GaN nanocrystals. These measurements revealed an unexpectedly strong interaction between the crystal lattice and electrons inside the material, with graphene playing a crucial role.

We congratulate Marek Kostka and his co-authors on this significant achievement. The complete overview of papers included in the Applied Physics Letters Rising Stars 2025 collection is available on the APL website.

Článek „Graphene enhanced resonant Raman spectroscopy of gallium nitride nanocrystals“ doktoranda Marka Kostky z Ústavu fyzikálního inženýrství byl zařazen mezi třicet vybraných prací v kolekci Applied Physics Letters Rising Stars 2025.

Každoročně sestavovaná kolekce časopisu Applied Physics Letters oceňuje mimořádné příspěvky mladých vědeckých pracovníků z celého světa napříč oblastmi aplikované fyziky. Do letošního výběru bylo zařazeno třicet článků z jedenácti zemí.

Výzkum Marka Kostky se zaměřuje na studium nanokrystalů nitridu galia (GaN) a jejich interakce s grafenem. Lepší porozumění těmto procesům může v budoucnu přispět k vývoji nového typu ultrafialových detektorů s elektricky nastavitelnou citlivostí.

„Detektor plánujeme jako grafenový polem řízený tranzistor, kde GaN nanokrystaly zvyšují citlivost na UV záření. Díky hradlovému napětí bude možné citlivost dále ladit. Tím, že známe chování nanokrystalů při dopadu fotonů světla, můžeme ještě zlepšit výkonnost takového detektoru,“ vysvětluje Marek Kostka.

K výsledku vedla několikaletá práce sahající až do bakalářského studia. Během zahraniční stáže ve Francii si Marek osvojil metody Ramanovy spektroskopie, které následně využil při studiu optických vlastností GaN nanokrystalů. Právě tato měření odhalila nečekaně silnou interakci mezi krystalickou mřížkou a elektrony uvnitř materiálu, přičemž zásadní roli sehrál grafen.

Markovi Kostkovi a spoluautorům článku gratulujeme k tomuto významnému úspěchu. Kompletní přehled článků zařazených do kolekce Applied Physics Letters Rising Stars 2025 je dostupný na webu APL.

Petr Liška, a PhD student at the Institute of Physical Engineering at the Faculty of Mechanical Engineering, BUT, is currently based at Stanford University in California, where he is conducting research in ultrathin materials and quantum optics thanks to the prestigious Fulbright scholarship.

In his personal blog reflection, he describes not only the cutting-edge scientific environment of one of the world’s most prestigious universities, but also the experience of living in the United States with his wife and young daughter. Alongside laboratory work and meetings with scientists from around the world, he reflects on the everyday life of a young family in California.

“Both Fulbright and Stanford have one incredible ability, and that is to connect people,” writes Petr Liška in his blog. According to him, the international environment, multidisciplinary collaboration, and openness of the people around him shape not only the scientific but also the personal dimension of the experience.

During his stay, Petr Liška has been collaborating with two research groups focused on optics, chemical engineering, and the development of light-emitting devices. He has also had the opportunity to attend numerous scientific events, lectures, and meetings with leading researchers from around the world.

In his text, he also reflects on ordinary moments of everyday life abroad — from travelling through American national parks to searching for a sense of home far away from the Czech Republic.

The full blog post by Petr Liška is available at the CzechFulbright blog.

Doktorand Ústavu fyzikálního inženýrství FSI VUT Petr Liška aktuálně působí na Stanford University v Kalifornii, kde díky prestižnímu Fulbrightovu stipendiu pracuje na výzkumu v oblasti ultratenkých materiálů a kvantové optiky.

Ve svém blogovém ohlédnutí popisuje nejen špičkové vědecké prostředí jedné z nejprestižnějších univerzit světa, ale také osobní zkušenost života v USA s manželkou a malou dcerou. Vedle práce v laboratořích a setkávání s vědci z celého světa reflektuje i každodenní život mladé rodiny v Kalifornii.

„Both Fulbright and Stanford have one incredible ability, and that is to connect people,“ píše Petr Liška ve svém blogu. Právě mezinárodní prostředí, multidisciplinární spolupráce a otevřenost lidí podle něj formují nejen vědeckou, ale také lidskou stránku celé zkušenosti.

Během svého pobytu spolupracuje Petr Liška hned se dvěma výzkumnými skupinami zaměřenými na optiku, chemické inženýrství a vývoj světloemitujících zařízení. Současně měl možnost účastnit se řady odborných akcí, přednášek a setkání s předními vědci z celého světa.

Ve svém textu se však vrací i k obyčejným momentům každodenního života v zahraničí — od cestování po amerických národních parcích až po hledání pocitu domova daleko od České republiky.

Celý blogový příspěvek Petra Lišky si můžete přečíst na blogu CzechFulbright.

The Learned Society of the Czech Republic awarded Andrea Konečná from the Institute of Physical Engineering at the Faculty of Mechanical Engineering and CEITEC BUT, in the category of young researcher. The award recognizes her research combining electron microscopy, spectroscopy, solid-state physics, and light optics, opening new possibilities for next-generation electron microscopes and imaging methods.

At the 32nd General Assembly of the Learned Society of the Czech Republic, held on May 11, 2026, doc. Ing. Andrea Konečná, Ph.D. from the Faculty of Mechanical Engineering and CEITEC BUT in Brno received an award in the category of young researcher.

Andrea Konečná leads the Advanced Electron Microscopy and Spectroscopy research group. Her work combines electron microscopy, spectroscopy, solid-state physics, and light optics, with a particular focus on the interaction of fast electrons with optical fields, shaping of electron beams, and the development of light-controlled electron optics.

The research of her group has recently been supported by two prestigious grants – the Junior Star grant of the Czech Science Foundation and the ERC-CZ programme of the Ministry of Education, Youth and Sports. During her doctoral studies in San Sebastián, Spain, and subsequent work in Barcelona, she published in leading scientific journals and established numerous international collaborations.

Alongside her scientific work, Andrea Konečná is also actively involved in teaching and supervising students at the Institute of Physical Engineering.

We warmly congratulate Associate Professor Konečná on this achievement! The full list of award recipients was published on the website of the Learned Society of the Czech Republic.

Učená společnost České republiky ocenila Andreu Konečnou z Ústavu fyzikálního inženýrství FSI VUT a CEITEC VUT cenou v kategorii mladší vědecký pracovník. Ocenění získala za výzkum propojující elektronovou mikroskopii, spektroskopii, fyziku pevných látek a světelnou optiku, který otevírá cestu k nové generaci elektronových mikroskopů a zobrazovacích metod.

Na XXXII. valném shromáždění Učené společnosti České republiky, které se uskutečnilo 11. května 2026, byla oceněna doc. Ing. Andrea Konečná, Ph.D. z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC VUT v Brně.

Andrea Konečná vede výzkumnou skupinu Pokročilá elektronová mikroskopie a spektroskopie. Ve svém výzkumu propojuje elektronovou mikroskopii, spektroskopii, fyziku pevných látek a světelnou optiku a zaměřuje se zejména na studium interakce rychlých elektronů s optickými poli, tvarování elektronových svazků a vývoj světlem řízené elektronové optiky.

Výzkum její skupiny byl v poslední době podpořen dvěma prestižními granty – Junior Star GA ČR a ERC-CZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Během svého doktorského studia ve španělském San Sebastiánu a následného působení v Barceloně publikovala práce v prestižních vědeckých časopisech a rozvinula řadu mezinárodních spoluprací.

Vedle vědecké práce se Andrea Konečná aktivně věnuje také výuce a vedení studentů na Ústavu fyzikálního inženýrství.

Paní docentce Konečné srdečně gratulujeme! Úplný seznam oceněných zveřejnil web České učené společnosti. 

Nové české vydání legendární učebnice HRW Fyzika připravili odborníci z FSI VUT pod vedením profesora Petra Duba z našeho ústavu. Modernizovaná publikace navazuje na více než dvacetiletou tradici českého vydání a patří k nejuznávanějším vysokoškolským učebnicím fyziky na světě.

Na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně proběhlo ve čtvrtek 9. dubna 2026 slavnostní uvedení třetího českého vydání učebnice Halliday – Resnick – Walker: Fyzika. Nové vydání připravilo Nakladatelství VUTIUM ve spolupráci s Fakultou strojního inženýrství.

Kompletně přepracované vydání vznikalo v úzké vazbě na ÚFI. Odbornou redakci a přípravu českého textu zajišťoval prof. Petr Dub spolu s dalšími kolegy z ústavu. Publikace reflektuje současný stav poznání i moderní přístupy k výuce fyziky, které jsou důležité zejména pro studium technických oborů.

Součástí programu byla také přednáška profesora Jiřího Podolského z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy s názvem „10 let s gravitačními vlnami“. Přednáška tematicky navázala na motiv obálky nového vydání učebnice a přiblížila posluchačům jeden z nejvýznamnějších objevů současné fyziky i technologické pozadí jeho detekce.

Prof. Petr Dub se dlouhodobě věnuje nejen fyzice pevných látek, ale také zkvalitňování výuky fyziky. O historii českého vydání učebnice HRW, práci na jejím třetím vydání i svém vztahu k fyzice hovoří v rozhovoru pro zvut.cz.

Více informací a fotografie z akce jsou k dispozici také ve fakultní aktualitě.

Studijní program se vyvíjí od roku 1991 – nejprve jako Inženýrská optika, později jako Fyzikální inženýrství, až v roce 2009 získal dnešní podobu pod názvem Fyzikální inženýrství a nanotechnologie. Od samého počátku byl koncipován jako prakticky orientovaný obor propojující fyziku s inženýrským přístupem. „Naši studenti nejsou jen teoretici. Rozumějí fyzikálním principům, ale zároveň mají zkušenost s reálnými přístroji a umějí přemýšlet inženýrsky. Každý z nich během studia pracoval s elektronovým mikroskopem – jinak to prostě nejde,“ říká ředitel Ústavu fyzikálního inženýrství Tomáš Šikola.

Právě tento přístup dlouhodobě formuje odborníky, kteří nacházejí uplatnění v jednom z technologicky nejnáročnějších oborů současnosti. Elektronová mikroskopie je dnes klíčová pro vývoj nových materiálů, polovodičový průmysl, medicínu i základní výzkum – a Brno patří mezi její světová centra. Naši absolventi působí ve špičkových firmách, jako jsou Thermo Fisher Scientific, TESCAN či Delong Instruments, ale také na výzkumných institucích, univerzitách nebo v technologických start-upech v Česku i zahraničí.

Silné propojení výuky, výzkumu a průmyslu potvrzují i úspěšné spin-off společnosti vzniklé přímo z prostředí ústavu. Jedním z nejvýraznějších příkladů je firma NenoVision, založená absolventy fyzikálního inženýrství. Její zakladatel a držitel ocenění Česká hlava Jan Neuman to shrnul velmi výstižně: „Všechno, co já v životě dělám, pochází odsud – z fyzikálního inženýrství.“

Naším cílem je vytvářet prostředí, ve kterém studenti už během studia získávají kompetence potřebné pro špičkový výzkum i vysoce specializovaný průmysl. Právě díky této filozofii dnes fyzikální inženýři z VUT tvoří přirozenou součást brněnského mikroskopického ekosystému – a aktivně se podílejí na jeho dalším rozvoji.

Více informací a celý článek najdete na webu FSI.